Historie děrovaných brýlí.

Děrované brýle pocházejí z Německa z roku 1890. Po nějaký čas byly velmi módní. Během první světové války používání děrovaných brýlí zaniklo v Evropě. Zůstaly oblíbené v Austrálii a v Jižní Africe. V posledních letech dvacátého století se děrované brýle začaly hojně používat v USA. Ve Velké Británii se někteří oční lékaři a optici o děrované zajímají jako o skutečnou léčebnou variantu, jiní jsou velkými odpůrci této metody.

Zlepšení schopnosti očí zaostřovat při pohledu děrovanými brýlemi je využíváno již dlouhá léta. V oftalmologii se brýle s jedním otvorem používají k některým očním testům.
Schopnost očí lépe zaostřovat při pohledu otvorem, škvírou nebo dírkou je využívána již celá staletí (např. „dalekohled“ z dlaní, kteří požívají znalci obrazů a také malé děti). V současné době objevují výhody děrovaných brýlí lidé v mnoha zemích po celém světě.

O používání děrovaných brýlí

Mohou zlepšit zrak a snížit srdeční tep, bolesti hlavy a napětí. Cvičení s děrovanými brýlemi pomáhá očím zaostřovat. Mnoho lidí je schopno úplně se obejít bez dioptrických brýlí, pokud denně používají brýle s dírkami. Protože usnadňují zaostřování, jsou také vhodné ke snižování napětí očních svalů právě u lidí, kteří mají dobrý zrak.

Dalekozrací lidé si mohou používáním děrovaných brýlí zlepšit vidění na blízko, například při čtení nebo při práci na počítači. Stačí, když se věnují některé zmíněné činnosti tak patnáct minut denně s děrovanými brýlemi na nose.

Krátkozrací lidé zlepšují své vidění na dálku používáním děrovaných brýlí, když potřebují zaostřit na vzdálenější předměty. Pokud budou nosit brýle minimálně patnáct minut denně třeba během sledování televize nebo při procházkách či odpočívání venku, může být zlepšení dosti zřetelné.

Při práci na počítači také není od věci používat děrované brýle, pomáhají snížit napětí, které při sledování obrazovky počítače můžeme cítit.

Děrované brýle se mohou také používat jako sluneční brýle. Aby podvěsek mozkový mohl dobře fungovat, potřebuje všechny vlnové délky světla. Klasické sluneční brýle některé vlnové délky odfiltrují. Ale samozřejmě v místech, kde je velká pravděpodobnost vystavení se ultrafialovému záření, například ve velkých nadmořských výškách, je vhodnější použít tradiční sluneční brýle. Také se moc nedoporučuje používat děrované brýle při řízení vozidla, jelikož omezují periferní vidění.

Funkce děrovaných brýlí

Při pohledu děrovanými brýlemi člověk vidí svět jako přes včelí plást, tedy v podobě mnoha malých oddělených obrázků. Tyto malé obrázky jsou vedeny očními nervy do mozku a mozek z nich skládá jeden velký obraz zorného pole, který pak vidíme.
Většinou pak s přibývajícími léty se naše oční svaly, které zabezpečují zaostřování očí, unavují, a poté se stáváme dalekozrakými. Čím je rozdíl v zaostřování větší, tím je obraz rozostřenější.
V takovém případě oční lékař doporučí používání dioptrických brýlí. Ale tato praxe vede ke zlenivění očí, což je příčinou toho, že mnoho lidí dostává od svého očního lékaře v pravidelných intervalech předpis na stále silnější dioptrie.

Když se díváme bez děrovaných brýlí, obraz vzniká v levé polovině mozku (v levé hemisféře). Díváme-li se přes děrované brýle, skládá se výsledný obraz z mnoha malých částí v pravé hemisféře. Do činnosti se v tomto případě zapojují části mozku, které při běžném vidění nejsou vůbec využívány. Tím je mozek stimulován k využití jiných svých možností, než které obvykle používá. Při pohledu děrovanými brýlemi mozek používá obě hemisféry. Dochází k propojování obou mozkových hemisfér a k jejich součinnosti.

Pravá hemisféra, ve které se skládá obraz, když hledíme skrz dírky, je místem, kde je v mozku centrum tvořivosti, výtvarných schopností, pohybových schopností, schopnosti skládat z jednotlivých částí celý obraz, intuice, fantazie, představivost, prostorové vnímání. Proto, podle Ing. Ivy Marešové, používáním děrovaných brýlí člověk, vedle trénování očních svalů, podporuje také své tvořivé schopnosti.

Žijeme ve společnosti, která preferuje levou hemisféru, kam spadá racionální myšlení, orientace na fakta a pravidla, praktičnost. Většina lidí proto zaměstnává převážně tuto levou racionální část mozku. „Nošení děrovaných brýlí trénuje zanedbávanou pravou hemisféru a tím přispívá k vyrovnání činnosti obou hemisfér mozku a k harmonizaci celého člověka“, sděluje Ing. Iva Marešová.

Používání děrovaných brýlí, jak bylo zmíněno výše, způsobuje značné snížení napětí očních svalů, ale také bolestí hlavy u lidí, kteří při práci hodně zaostřují oči na blízké předměty nebo tráví dlouhou dobu před obrazovkou počítače. Také lze děrované brýle použít k tréninku mozku u neslyšících a u lidí s vadami sluchu, k tréninku paměti u starších lidí a jako pomůcku ke zklidnění a k soustředění u hyperaktivních dětí a u dětí s lehkou mozkovou dysfunkcí.

Brýle nám opravdu mohou sloužit jako módní doplněk, který nám pomáhá lépe vidět, zda-li má tato metoda léčby či cvičení opravdu schopnost zlepšit nám zrak na delší dobu, to je ve hvězdách, hlavě k tomu potřebujeme trpělivost, svědomitost, soustředěnost a zaujetí, každopádně zní to zajímavě, tak brýle s dírkami za zkoušku stojí. A kolik stojí? Jejich cena se pohybuje kolem 480 – 970 korun podle výrobce a obchodu.