Meditace č. 86
POUŽÍVÁNÍ INTUICE
Intuice znamená inteligentní vyřešení problémů bez intelektuálního procesu.
Intuiční citlivost a vůbec schopnost rozvinout intuici pro praktický i duchovní život je jednou z výhod jógy. Zdrojem intuice v člověku je átman – Nadjá.
Tento „střed“ skutečnosti je trvale živý a bdělý, aby však mohl být jako pramen intuice použit, je třeba mu věnovat zvláštní pozornost.
Intuice může být použito pro různé obory a účely – právě tak v sázkách na koně jako v ekonomice či průmyslu. Nezáleží na problému, který jí svěříme k vyřešení. Ale ať jde o jakýkoliv problém, dříve než se obrátíme na náš intuiční zdroj s prosbou o jeho řešení, je třeba, abychom se o ně nejprve pokusili obvyklými prostředky – logikou, úvahami, rozumem. Teprve když tyto prostředky selžou, můžeme se obrátit k hlubšímu zdroji – k intuici.
A zde je v první řadě podmínkou, abychom nejdřív uvěřili, že vůbec takový zdroj v našem nitru existuje, a za druhé, že tento zdroj má plnou schopnost správného řešení.
Dále musíme shrnout všechna fakta, která se týkají nebo mohou týkat odpovědi, a soustředit se na ně. To může trvat nějaký čas a teprve potom, když jsme všechny dostupné údaje o problému a varianty odpovědi řádně shromáždili, rozebrali a soustředili se na ně s největším možným úsilím, můžeme se pokusit přesunout odpověď ze skryté vnitřní úrovně, kde dosud je, do úrovně zjevné.
Nyní je ovšem nutno splnit důležitou podmínku k probuzení intuice. My totiž musíme v tomto stadiu zapudit všechny dosavadní myšlenky a úvahy o látce či námětu tak, aby se vnitřní intuiční síly mohly projevit nezávisle na naší vůli. To znamená, že žák musí stát úplně pasivně ke svému dosavadnímu problému, obrátit dočasně myšlenky jinam a v duchu věřit, že právě toto uvolnění způsobí, že se hlubší složka jeho inteligence, která má schopnost a ochotu problém vyřešit, tímto problémem bude v skrytu zabývat.
Takto vlastně žák problém odevzdává a musí odevzdat átmanu. Když jej takto odevzdá, nesmí už dále spoléhat na své malé jáství (ego), ale vnitřně doufat ve vyřešení jástvím neosobním. Musí však vědět, že bez předchozích osobních úvah by k takovému řešení nemohlo dojít. V té věci musí být patřičná rovnováha, která je každopádně otázkou praxe a zkušenosti.
Kdy a kde se rodí intuice?
Je to na pomezí mezi hlubokým spánkem a bděním. A proto se má žák ujmout svého problému před každým usnutím, krátce si jej připomenout a potom doufat, že se řešení dostaví těsně po probuzení. Odpověď, hlas nebo pokyn či nápad mohou přijít už po prvním pokusu, ale také nemusí. A přijde-li odpověď bude v každém případě velmi tichá a nenápadná. Žák se proto musí snažit, aby takové oznámení dovedl přijmout a hlavně, aby ho nepřehlédl právě kvůli tichému charakteru intuičního sdělení.
První záblesk se zpravidla projeví citem a zároveň jemnou, velejemnou ideou, myšlenkou. Bude-li žák dost citlivý a hlavně bude-li si stále vědom svých mentálních pochodů, má vyhráno. Tuto citlivost si mohl nacvičit třeba již předtím, a to tak, že se občas stával pozorovatelem tohoto světa (viz kapitola 39). Toto cvičení je velmi vhodný trénink pro přijímání a hlavně rozlišování tichých hlasů intuice.
A pak už jen stačí naučit se tuto intuici poslechnout, umět trpělivě čekat na správnou odpověď, plně jí věřit, umět ji chápat a nepromeškat její sdělení.
Nemusí jí slepě věřit, může ji přezkoušet. Každou intuiční zprávu by měl žák přezkoušet inteligencí, a to hlavně proto, aby se přesvědčil, že nejde o pseoudointuici. Tato se ovšem na rozdíl od pravé intuice ohlašuje prudce. Pravá intuice je obyčejně jemná a jaksi zdrženlivá. Ale to už se po delší praxi pozná.
Příteli a bratře! Bůh je nejen v tobě, ale je i tebou. Je vším, co vůbec je. Je to harmonie uvnitř člověka i uvnitř přírody, ale zkušenost toho je i u pokročilých jogínů velmi řídká. Je však pramenem veškeré intuice. Modli se denně, aby ti Bůh dovolil denně s ním pobývat, vstupovat do jeho svaté jsoucnosti a zůstat v ní už trvale.
Ve skutečnosti tě už k sobě táhne, i když máš za to, že jdeš sám od sebe.
- ÓM TAT SAT ÓM -