23. 8. 2005   R Á N O

K získání klidu nic nepotřebujeme.
Jenom ego vytváří neustále překážky.
Ego to je to, že se ztotožňujeme se svým tělem.
To je hlavní problém. To, že se ztotožňujete se svým tělem.
Před tím, než jste se narodili, jste toto tělo neměli.
Stejně tak po smrti o tělo přijdete.
Po smrti zmizí jak váš mozek, tak vaše mysl, vaše tělo,
všechny vaše znalosti, všechno.
Co však neumírá je klid, což je božské Já.
Protože božské Já nikdy nepřichází ani neodchází.
Ono neustále je.
Jenom díky božskému Já může existovat mysl.
Ale božské Já samo nepotřebuje žádnou podporu.
Mysl z božského Já povstává a zase se v něm rozplývá.
Ale božské Já samo nikam neodchází ani z ničeho nevychází.
Božského Já se netýkají žádné změny,
žádné přicházení ani odcházení.
Všechno umírá, ale božské Já neumírá.
Je tomu tak, protože tělo, mysl, myšlenky jednou přicházejí,
proto musejí také odejít.
Všechno na světě je pomíjivé, všechno musí jednou odejít.

Celý vesmír jednou zanikne. Nikdo nechápe skutečnou realitu
která za vesmírem je, protože naše mysl je velice omezená.
Lidé znají jenom to, co vidí. Ale neznají to, s čím se nesetkali,
co nemohou spatřit. Mysl lidí je příliš omezená.
Je to jako žába, která žije ve studni a říká si ten svět je ale veliký.
Když se dostane do moře, říká si ten svět je opravdu obrovský.

Vy sedíte ve vězení a po tom vězení se pohybujete.
Z toho vězení nevycházíte.
Celý váš svět, vaše vědomosti a celý váš život
jsou neustále v tom malém prostoru.
Vy si říkáte, jak je ten svět veliký, jak je všechno rozsáhlé,
ale je to všechno jenom v malém prostoru vaší mysli.
Když například zavřete oči a vybavíte si svoje rodné město, svoji zem,
tak jsou to myšlenky, které v tu chvíli vytváří vaše mysl.
Teď, v tomhle okamžiku víte něco o svém rodném městě,
o své rodné zemi?
Ne, protože v tuto chvíli se vaše pozornost zaměřuje
na toto prostředí, ve kterém jste.  
Pokud si chcete něco vybavit o své zemi, musíte o tom přemýšlet,
musíte vyvolat myšlenky.
A pak během vybavování se před vámi objevují scény z vaší země
a vy ji v tu chvíli znáte.
Vaše mysl se takto pohybuje jenom ve svých výtvorech,
jenom v omezeném měřítku.
Teď například přemýšlíte a vaše mysl těká venku.
Všechno, co znáte, je mimo vaše tělo.
Ale přitom mysl nikam neodchází. Jenom váš mozek takto uvažuje.
Vzpomenete si teď například na svůj dům.
Ale vaše mysl zůstává neustále ve vašem těle.
Je to myšlenka, kterou vytváří váš mozek ve vaší mysli.
Ta myšlenka ale není realita. Je to jenom představa ve vaší mysli.
Takhle je to se všemi myšlenkami.
Všechny myšlenky takhle vyrábí mozek.
To je ta mysl. To jsou všechny myšlenky.
Celý svět je ve vaší mysli, ne vně vás.
Vy nic o vnějším světě, o vesmíru, o ostatních zemích nevíte.
Vaše mysl vás svazuje ve vašem těle.
Božské Já je ale neomezené.
Ta nejvyšší moc nezná žádné hranice.
Je všude.
Celý vesmír je v božském Já.
Jak to můžete obsáhnout omezenou myslí, svými představami?
Vy jste svázáni svou myslí a ta je ve vašem těle uvězněná.

Vy neznáte svobodu. Co je skutečná svoboda?
Vy se jenom řídíte tím, co vytváří vaše mysl.
Je toto nezávislost?
Vy si říkáte, chci se napít, chci opačné pohlaví,
chci něčeho dosáhnout, chci to či ono.
To všechno vás jenom omezuje.
Vaše mysl vytváří všelijaké představy a vy se za nimi honíte.
Toto není skutečný život. Je to tohle skutečná nezávislost?
Není.
Kdybyste byli skutečně nezávislí, neměli byste problémy.
Neměli byste v mysli nic negativního.
Vy jste ve vězení, nemáte svobodu. Nejvyšší moc je klíč.
Pokud věříme nejvyšší síle, ona nám pomůže odemknout naše vězení.
Bez milosti nejvyšší síly žijeme neustále ve vězení.
Narodíte se a umřete neustále ve vězení. Je to celoživotní žalář.
My se musíme osvobodit. Svoboda znamená neustálý klid, radost a štěstí.
Když do vás tato síla pronikne,
prohlubuje se a dává vám stále větší svobodu.
Z boží milosti tuto nezávislost můžeme získat.
Pokud jste nezávislí, nemáte žádné starosti, žádné problémy,
nemáte mysl. V absolutní nezávislosti a svobodě není mysl.
Mysl tady nefiguruje, proto nikdy neztratíte svůj klid
za žádných okolností.
Protože tam mysl nehraje roli, nemůže vás omezit,
nemůže vás strhnout z klidu.
Když se mysl vynoří, překryje nám klid
a my si říkáme, že jsme klid ztratili.
Vy ale klid a štěstí nikdy neztrácíte.
Jenom ho máte překryté myslí.
Protože klid a štěstí jsou váš skutečný stav.
To je váš domov.
Váš skutečný domov je božské Já uvnitř vás.
Všechno ostatní jsou jenom podnájmy.
Všechno ostatní je jenom výtvor mysli.
My z božského Já vycházíme a opět se do něj vracíme.
Ale paradoxně tomu tak není,
protože vnitřek a vnějšek je jenom výtvor mysli.
Pokud obojí zmizí, nic takového tam není.
Když například spíte bezesným spánkem,
dá se říci něco o tom, jestli vycházíte nebo někam vcházíte?
Nedá.

Vnitřní a vnější svět je jenom výtvor vašeho ega, vaší mysli.
My si teď myslíme, že jsme v místnosti a venku jsou nějací lidé.
Princip toho venku a uvnitř vytváří pocit, že jsme uvnitř místnosti
a venku jsou lidé. Pokud bychom odebrali střechu a všechny stěny,
pak nemůžete říct, zda je někdo uvnitř anebo venku.
Takto my vytváříme hranice pro sebe.
Teď hovořím a vy posloucháte.
Vaše mysl vytváří oddělenost mezi vámi a mnou.
Když například meditujete, pak nemůžete říct kdo mluví
a kdo poslouchá, protože když hluboce meditujete, není tam mysl.
Proto tam není koncept vy a já.
Ani tam není koncept světa, ani tam nejste vy.
Kam se mysl poděla? Kam se poděly myšlenky a všechny věci?

Ono je to všechno iluze. Uvnitř vás nic není.
Ale vy si myslíte, že v mysli něco je.
A to něco vytváří všechny problémy.
Ve vás, uvnitř vás nic není, ve vaší mysli.
Jenom Božské Já - Bytí.
Toto můžete rozpoznat ve stavu bez myšlenek.
Božské Já stále setrvává. A myšlenky se objevují a mizí.
Můžeme pozorovat, jak mysl přichází a odchází, jak těká.
A je nám z toho jasné, že mysl je iluzorní.
Jako ve snu.
Ve snu vidíme spousty věcí, zažíváme spousty věcí
a myslíme si, že je to pravda. Když se vzbudíme,
sen už tam není a všechny ty zážitky a prožitky zmizely.
Když se vzbudíme, trváme na tom, že sen je skutečnost?
Sen celý zmizel. Mysl je iluze. Náš život je sen.
Abyste toto pochopili úplně, musíte mít realizaci.
Musíte se naprosto osvobodit od myšlenek.
Potom toto velmi snadno pochopíte.
Pokud se od své mysli neosvobodíte, pokud nemáte klid a blaženost,
pak nemůžete pochopit skutečnou podstatu svého života.
Myslíte si například, když se vzdálím,
když odjedu daleko od své rodiny a od svých povinností,
tak budu na nich nezávislý a budu svobodný.
Jenomže tím se jenom přemístíte z jednoho vězení do jiného.
Protože, když se přestěhujete, berete si své problémy s sebou.

Vy před svojí myslí, před svými tendencemi,
představami a touhami, nikam neodjedete.
Ono to jede s vámi. Je to jeden velký biják.
Ať jdete kamkoliv, vidíte jenom ten svůj film.
Váš film se nezmění, ať jedete kamkoliv.
Proto neustále dávejte pozor na svojí mysl.
Co to je ta svoboda?
Když třeba pláčete, ztrácíte svou svobodu.
Proč?  Pláč znamená, že jste svázáni.
Být svobodní od své mysli, byli byste jen šťastní.
Nezávislost a svoboda znamená vzdát se myšlenek,
nebýt k nim připoutáni.
Když jste svobodní, pak je jedno, jestli jste u své rodiny,
nebo v kanceláři, nebo ve městě, nebo sami.
Jste neustále šťastni, máte klid.
Svoboda je, že jste nepřipoutaní ke své mysli.
Mysl na vás nemá žádný vliv.
Někdo se opije a tančí a říká si, že je svobodný.
Ale to je jenom vězení.
Takový člověk nemůže poznat skutečnou radost a blaženost.
Když si jdete koupit láhev nebo si jdete někam zatančit,
musíte mít ten klid už v sobě. To je svoboda.
Pokud neztratíte nikdy na žádném místě svůj klid a štěstí,
to je spočívání v božském Já, to je svoboda.
Teď jste na satsangu. A tady je trochu ten klid.
Když jste třeba někde jinde, tak vám vaše mysl nedopřává klidu.
Ale vy si v ten okamžik třeba myslíte, že je to dobré.
Ale když prožíváte ten okamžik, tak zase vzpomínáte na klid a štěstí.
Třeba si myslíte, že štěstí a klid spočívá v pití a ve špatných návycích.
V tuhle chvíli nemyslíme na hospodu a na všelijaké plány a představy.
Tohle je skutečný stav, tohle je skutečný život.
Teď jsme dobrými lidmi.
Pokud budete vždycky takoví, jakými jste teď,
budete velmi prospěšní pro celý svět, pro celou zemi.
Každý, kdo má klid a zažívá blaženost, může jí šířit dál.
A to je veliká pomoc pro ostatní.
Lidé nemohou získat blažený klid skrze svojí mysl.
Proto si nelamte hlavu, když cokoliv ve světě ztratíte.

Co nesmíte ztratit, je váš klid a vaše radost.
Ten klid je nesmírně důležitý.
Pokud má mysl neklid, pak se přenese i na členy naší rodiny.
Pokud svým bližním dopřejete všechny věci, které chtějí,
tak jim tím stejně nemůžete dát opravdový klid.
Místo toho si podržte vždycky klid a štěstí v srdci.
Pak se klid přenese i na vaši rodinu a ta bude také šťastná.
Pokud vaše rodina bude mít klid a blaženost,
pak se obojí rozšíří na lidi kolem. Tohle je jediné kritérium.
Žít s tímto klidem a s tímto štěstím.
Všechny osvícené bytosti dávají právě ten klid, štěstí a lásku světu.
Jejich mysl netíží jakékoliv plány nebo nápady.
Jejich mysl je plná klidu, štěstí a blaženosti.
Žádná jiná myšlenka se tam nemůže objevit.
Jejich klid prostupuje celým vesmírem,
protože ho nemůže jejich tělesná schránka omezit.
Skrze tento klid vystoupili ze svých těl.

Osvícený člověk žije i bez těla, žije i po smrti těla.
Oni se o tělo nemusí zajímat, protože z něj vystoupili
a prostoupili celý vesmír a pomáhají vesmíru i po smrti těla.
Neznají nic jiného než lásku a mír, které rozdávají všem.
Jejich blaženost, láska a klid nemají hranice.