Jak podivně mělký je mozek.
Myšlenka, jakkoli jemná a hluboká,  je zrozena z mělkosti.
Myšlenka je svázána s časem a čas je triviální.
Právě tato trivialita zkresluje "vidění".
Vidění je vždy okamžité, stejně jako pochopení,
a mozek, který byl vytvořen časem, vidění zabraňuje
a pokřivuje je.
Čas a myšlenka jsou neoddělitelné.

Ukončete jedno a ukončíte i druhé.
Myšlenku nelze zničit vůlí,
protože vůle je myšlenkou v činnosti.
Myšlenka je jedna věc
a centrum, ve kterém vzniká, druhá.
Myšlenka je slovo
a slovo je nahromaděním paměti, zkušenosti.

Existuje snad myšlenka beze slova?
Existuje pohyb, který není slovem a nepochází z myšlenky.
Ačkoli jej lze popsat myšlenkou, myšlenka to není.

Tento pohyb nastává, když je mozek tichý, ale aktivní.
Myšlenka jej nikdy nemůže najít.
Myšlení je paměť a paměť, to jsou nahromaděné odezvy.

Myšlení je tedy vždy podmíněné,
i když si představuje, že je svobodné.
Je mechanické a je připoutané k centru svých vlastních
vědomostí.
Vzdálenost, kterou myšlení pojme, závisí na
vědomostech a vědomosti
vždy závisí na včerejšku, na pohybu,
..který už zmizel.

 (Jiddu Krismanurthi)