Žádost
Co je to žádost?
Maharadž:
Pamatování si – představování si – předvídání.
Je to smyslové a slovní. Určitá forma návyku.
Tazatel:
Ani bych nechtěl, aby se něco měnilo.
Můj život je dost dobrý takový, jaký je.
Maharadž:
Říkáte to, protože nevíte, jak bolestný je život, který žijete.
Jste jako dítě, spící s lízátkem v puse.
Můžete se na chvíli cítit šťastný tím, že jste zcela zaměřen sám na sebe,
ale stačí dobře se podívat na lidské tváře, abyste si uvědomil všeobecnost utrpení.
Dokonce i vaše vlastní štěstí je tak zranitelné a krátkodobé,
když si uvědomíte, že jste vydán na milost a nemilo..jako dítě, spící s lízátkem v puse.
st krachu banky nebo žaludečnímu vředu.
Je to jenom otázka krátkého odkladu, pouhé přestávky mezi dvěma utrpeními.
Skutečné štěstí není zranitelné, protože není nijak závislé na okolnostech.
Tazatel:
Mluvíte z vlastní zkušenosti? Jste také nešťastný?
Maharadž:
Nemám žádné osobní problémy.
Svět je ale plný živých bytostí, jejichž životy se pohybují mezi strachem a toužením.
Jsou jako dobytek, vedený na jatka, poskakující a dovádějící,
bezstarostný a šťastný, přesto je za hodinu mrtvý a stažený z kůže.
…..
Maharadž:
Vám docela stačí radosti. Tam už není místo pro štěstí.
Vyprázdněte svůj hrnek a vyčistěte ho. Jinak není možné ho naplnit.
Všechno ostatní vám může dát radosti, ale nikdy štěstí.
Tazatel:
Docela mi stačí řetěz radostných a příjemných událostí.
Maharadž:
Ten ale brzy končí bolestí, ne-li přímo neštěstím.
Co jiného hledá jóga, nežli trvalé štěstí uvnitř?
Tazatel:
Můžete mluvit jenom za Východ.
Na Západě jsou podmínky odlišné a neplatí tam, co říkáte.
Maharadž:
V zármutku a strachu není žádný Východ a Západ.
Nisargadatta: "Všechno!"
11.04.2012 16:10
Maharadž:
Vzdání se sebe sama je vzdáním se všeho, týkajícího se sebe.
"...štěstí, které nepřestává"
Tazatel:
Prožívám po celý den neustálé štěstí, které nepřestává,
a v tomto stavu jsem již dvacet dlouhých let.
Maharadž:
Proč jste sem vlastně přišel, co vás k tomu vedlo?
Tazatel:
Prostě si jen vyslechnout...(kus záznamu z magnetofonu není slyšitelný)
...abych vám něco řekl o své zkušenosti.
Maharadž:
Možná jste se doslechl, že je zde na tomto místě džňánín.
Řeknu vám, že nemám vědomosti o starých klasických textech a zkrátka o ničem.
Jediné, co znám, je toto vědomí, tato podstata bytí, poznání o tom, že jsem zde.
Vím také, jak, proč, neboli za jakých okolností to vyvstalo.
Znám také hodnotu tohoto vědomí.
To je vše.
Tazatel:
...Než jsem zklidnil mysl a dokázal se soustředit, prošel jsem mnoha problémy.
Musel jsem odejít do ústraní, žil jsem v jedné místnosti,
kde jsem seděl sám jeden a půl měsíce.
Maharadž:
Proč nám tu vykládáte celou svojí historii? Proč bych se o to měl starat?
Nikdo o to nemá zájem.
Tazatel:
Možná, že přijdu ještě jednou nebo dvakrát, a to bude vše.
I kdybych se tu měl ukázat maximálně třikrát, bude mi to stačit.
Maharadž:
Když jste studoval dvacet let jogu a dosáhl takových vysokých cílů,
nemůžete mít potřebu navštěvovat toto místo.
..Někteří si stejně jako vy myslí, že mají nějaké poznání
a tak nemá smysl, aby sem chodili.
Ztrácíte zde jedině svůj drahocený čas.
Překladatel:
Prosím vás pochopte, že sem k Maharadžovi chodíme proto,
abychom si poslechli jeho slova, a od nevhodných poznámek se snažíme oprostit.
Vše co řekne je přeloženo a proto se snažte mít otázky jen k tomu, co je tu řečeno..
Maharadž:
Zkušenostní stav začíná pouze za pomoci znalosti o sobě, o své existenci.
Ovšem tato znalost je produktem objektivního světa, této objektivní hmoty,
tohoto potravinami vyživovaného těla.
Prostřednictvím tohoto těla je pochopeno toto vědomí v atomu,
čili tato sattva advaita.
Když je princip pochopen, upadne celý objektivní svět do oblasti iluze.
Nakonec pochopíte, že vše okolo vás je ne-existující,
a tím pádem všechny protiklady typu „bůh-uctívatel“, „mája brahmam“,
a další koncepty (zkrátka úplný svět) přestanou pro vás existovat.
Tato láska podstaty bytí je zde přítomna ve všech živých bytostech.
Tato podstata bytí je milována - samotný pocit „já“ je milován.
Kde je počátek této lásky podstaty bytí?
Počátek a původ leží v atomicky malé částečce vědomí,
kterou můžete překročit pouze tehdy, když ji poznáte.
kdybyste byl skutečně soucitný, ..
Tazatel:
Je osud to samé jako milost?
Maharadž:
Naprosto.
Přijímejte život tak, jak přichází a zjistíte, že je požehnáním.
Tazatel:
Mohu přijímat svůj vlastní život.
Jak ale mohu přijímat způsob života, k němuž jsou přinuceni druzí?
Maharadž:
Stejně ho přijímáte.
Utrpení ostatních se nemísí s vašimi radostmi;
kdybyste byl skutečně soucitný,
tak byste se už velmi dávno musel vzdát veškerého zájmu o sebe samého
a vstoupit do stavu, v němž pouze můžete skutečně pomáhat.