ticho je přirozený stav
12.03.2013 19:07
Všechny řeky tečou do oceánu.
Když řeky vstupují do toho moře,
tak ztrácejí svá jména a své podoby.
Když se smísí s oceánem, už ty řeky nejsou.
Božské Já je oceán.
Všechny myšlenky povstávají z ega.
To ego vychází z Já
Když své ego zničíte,
Pak všechny myšlenky se smísí s Já.
Pak nebudou už mít jméno, nebudou vznikat.
Pak je tam jenom oceán božského Já a žádné myšlenky.
To Ticho vám pomáhá.
Ticho je přirozený stav.
Ono nepřichází z vašeho úsilí,
To ticho prostě je.
Jakýkoli zážitek přijde a zase odejde, ale to ticho není zážitek mysli.
Jakýkoli vjem přichází do mysli a zase mizí.
Tohle není prožitek mysli a proto to trvá déle.
Dlouhodobé prožitky nejsou z mysli, jsou naším přirozeným stavem.
Říkali jsme si o dotazování po Já, už čtrnáct dní.
Tělo neříká o sobě: „Já jsem tělo.“
Svět nikdy neříká: „Já jsem svět.“
Ani vaše smysly zrak, sluch, čich, hmat, chuť, nikdy neřeknou:
„Já jsem zrak.“ Nebo „Já jsem sluch.“
Kdo říká: „Tohle je svět.“
Já říkám: „Tohle je svět.“
Svět sám neříká: „Já jsem svět.“
Vy říkáte: „Tohle je svět.“
Já říkám.
Co to je to já?
Tělo neříká: „Já jsem tělo.“
Kdo to říká?
Já .
V hlubokém spánku není žádné já,
Není tam ani tohle já, ani tělo,
Nejsem tam a není tam ani svět.
Já jsem to tělo a já jsem ten svět.
Svět nemá žádný problém, ani vaše tělo ne.
Svět nemá žádné problémy
A vaše tělo také nemá žádné problémy.
Takže ve světě žádný problém není, ani ve vašem těle ne.
Ten problém je tohle falešné já.
Každý člověk se snaží řešit problémy myšlením.
Myšlenky se mění a vy myslíte, že jejich řešením je mysl.
Ale je tam pořád to falešné já.
Nesprávné já vytváří problémy v těle i ve světě.
A my tedy přemýšlíme o těle a o světě a ne o tom nesprávném já.
Ve světě, ani v těle, ani v božském Já není žádný problém.
Božské Já je pořád stejné.
Falešné já je připoutané k tělu, falešné já je připoutané ke světu.
Takže, ten problém je ta připoutanost.
V hlubokém spánku není žádná připoutanost.
Odstraňte připoutanost k tělu a ke světu svým úsilím.
Připoutanost je jenom kvůli falešnému já.
Máte-li klid, pak nejste připoutáni k tělu, ani ke světu.
Myšlenky tam jsou. Ale nejste k nim připoutáni.
Pokud je tam falešné já – okamžitě připoutanost.
Takže vždycky, když jste k něčemu připoutáni,
je to proto, že je tam falešné já.
Když nejste připoutáni k ničenu, je tam klid, nebo božské Já.
Každý zná zážitek Já, ale neví, že je to božské Já.
Štěstí, radost, láska, naplnění –
- to jsou projevy božského Já.
Ale my tyhle zážitky okamžitě zase ztrácíme,
takže nerozumíme plně tomu božskému Já.
Ono je v nás pořád, neustále pracuje.
Nikdy nepřichází, ani neodchází.
Vnitřní klid je to Já.
Za tím klidem nic není.
Vnitřní klid je božské Já.
Přemýšlejte sami o tom klidu.
Ten klid je sám o sobě,
nepřichází díky vaší mysli nebo díky vašemu úsilí.
To jenom mizí naše mysl a naše úsilí
a nejsme připoutáni k myšlenkám.
Takže naše nepřipoutanost k myšlenkám a nepřítomnost úsilí –
- tím získáváme klid.
K realizaci Já nepotřebujeme ani žádné myšlenky, ani žádné úsilí.
Musíme být nepřipoutaní.
Nepřipoutanost k mysli a egu.
Ta nepřipoutanost je ve vnitřním klidu přirozená.
Pokud přemýšlíme o svém těle a o světě,
pak není šance ty myšlenky odstranit.
Takže buďte v klidu.
Není třeba nějak mysl odstraňovat.
Řešením všech našich životních problémů a problémů s myslí
je vnitřní klid.
Vždycky je tedy důležité rozšiřovat ten vnitřní klid.
Na to rozšíření vnitřního klidu není třeba
nějaké činnosti nebo nějakých myšlenek nebo nějaké práce,
protože vnitřní klid je náš přirozený stav.
To jenom vaše nápady a myšlenky
neustále překrývají ten vnitřní klid.
Je lehké, dosáhnout vnitřního klidu,
pokud přestaneme přemýšlet o svém těle.
Pokud pomyslíte na své tělo, svůj klid okamžitě ztratíte.
Tělo je jenom nástroj mysli.
Mysl je nástroj ega.
Ego je nástroj božského Já.
To všechno se vyřeší vnitřním klidem.
Vnitřním klidem se vyřeší i smrt.
Pokud máme klid nezávisle na těle, působí obrovskou silou.
Každou práci pak děláme s plnou silou.
S vnitřním klidem je velmi snadné
dělat jakoukoli práci radostně a neunavíte se při ní,
protože to pracuje duchovní síla.
Když máte klid, není třeba se modlit.
Není třeba nějakého Boha, když máte vnitřní klid.
Není třeba mít nějakého Guru, když máte vnitřní klid.
Guru a Bůh vám dávají ten klid.
Guru a Bůh nemají žádnou podobu ani jméno.
Ten vnitřní klid, to je Guru a Bůh.
Ten vnitřní klid je Guru.
Ten vnitřní klid je Bůh.
Ten vnitřní klid je božské Já.
Ten klid je božské Já.
V tom vnitřním klidu nevytvářejte žádné myšlenky.
Okamžitě je pozorujte.
Pokud vznikne, ihned se pokuste tu myšlenku odstranit,
Protože ta myšlenka překrývá váš klid.
Pokud jí odstraníte, pak ten klid pořád trvá.
Myšlenky jsou dočasné překrytí.
Pokud máte plnou pozornost, pak vaše mysl to Já nepřekrývá.
Pokud se zapomenete,
Tak okamžitě vám mysl překryje váš klid, vaše Já.
Do té chvíle, než budete mít nepřetržitou zkušenost vnitřního klidu,
musíte se pořád snažit.
Potom, co odstraníte svojí mysl, je to velmi přirozené
a není třeba vyvíjet dalšího úsilí.
Na ten vnitřní klid není potřeba mít nějaké zkušenosti, nějaké zážitky.
Žádné tělesné zážitky pro ten klid nejsou třeba.
Ten klid je uvnitř vás.
Na ten klid nepotřebujete tělo.
Svět vám klid nemůže poskytnout,
tak ani svět nepotřebujete ke klidu.
Mysl vám nikdy klid neposkytne,
tak mysl také nepotřebujete ke klidu.
Rozšiřujte neustále svůj klid, pak vám dojde, že jste Bůh.
Mysl nikdy neví, že jste Bůh, protože mysl je iluzorní.
Jenom ve vnitřním klidu a míru víme,
že já jsem To, já jsem Bůh.
Ale plné vědomí Božství není ani ego, ani mysl.
Nemáme myšlenku, nemáme paměť, nepřemýšlíme již dvě hodiny.
Myšlenky plynou, aniž by zanechávaly jakoukoli vzpomínku. . .
Uvnitř nás máme požehnání, proto nevnímáme čas. . .
Jíloviště 27.8.2003
Když řeky vstupují do toho moře,
tak ztrácejí svá jména a své podoby.
Když se smísí s oceánem, už ty řeky nejsou.
Božské Já je oceán.
Všechny myšlenky povstávají z ega.
To ego vychází z Já
Když své ego zničíte,
Pak všechny myšlenky se smísí s Já.
Pak nebudou už mít jméno, nebudou vznikat.
Pak je tam jenom oceán božského Já a žádné myšlenky.
To Ticho vám pomáhá.
Ticho je přirozený stav.
Ono nepřichází z vašeho úsilí,
To ticho prostě je.
Jakýkoli zážitek přijde a zase odejde, ale to ticho není zážitek mysli.
Jakýkoli vjem přichází do mysli a zase mizí.
Tohle není prožitek mysli a proto to trvá déle.
Dlouhodobé prožitky nejsou z mysli, jsou naším přirozeným stavem.
Říkali jsme si o dotazování po Já, už čtrnáct dní.
Tělo neříká o sobě: „Já jsem tělo.“
Svět nikdy neříká: „Já jsem svět.“
Ani vaše smysly zrak, sluch, čich, hmat, chuť, nikdy neřeknou:
„Já jsem zrak.“ Nebo „Já jsem sluch.“
Kdo říká: „Tohle je svět.“
Já říkám: „Tohle je svět.“
Svět sám neříká: „Já jsem svět.“
Vy říkáte: „Tohle je svět.“
Já říkám.
Co to je to já?
Tělo neříká: „Já jsem tělo.“
Kdo to říká?
Já .
V hlubokém spánku není žádné já,
Není tam ani tohle já, ani tělo,
Nejsem tam a není tam ani svět.
Já jsem to tělo a já jsem ten svět.
Svět nemá žádný problém, ani vaše tělo ne.
Svět nemá žádné problémy
A vaše tělo také nemá žádné problémy.
Takže ve světě žádný problém není, ani ve vašem těle ne.
Ten problém je tohle falešné já.
Každý člověk se snaží řešit problémy myšlením.
Myšlenky se mění a vy myslíte, že jejich řešením je mysl.
Ale je tam pořád to falešné já.
Nesprávné já vytváří problémy v těle i ve světě.
A my tedy přemýšlíme o těle a o světě a ne o tom nesprávném já.
Ve světě, ani v těle, ani v božském Já není žádný problém.
Božské Já je pořád stejné.
Falešné já je připoutané k tělu, falešné já je připoutané ke světu.
Takže, ten problém je ta připoutanost.
V hlubokém spánku není žádná připoutanost.
Odstraňte připoutanost k tělu a ke světu svým úsilím.
Připoutanost je jenom kvůli falešnému já.
Máte-li klid, pak nejste připoutáni k tělu, ani ke světu.
Myšlenky tam jsou. Ale nejste k nim připoutáni.
Pokud je tam falešné já – okamžitě připoutanost.
Takže vždycky, když jste k něčemu připoutáni,
je to proto, že je tam falešné já.
Když nejste připoutáni k ničenu, je tam klid, nebo božské Já.
Každý zná zážitek Já, ale neví, že je to božské Já.
Štěstí, radost, láska, naplnění –
- to jsou projevy božského Já.
Ale my tyhle zážitky okamžitě zase ztrácíme,
takže nerozumíme plně tomu božskému Já.
Ono je v nás pořád, neustále pracuje.
Nikdy nepřichází, ani neodchází.
Vnitřní klid je to Já.
Za tím klidem nic není.
Vnitřní klid je božské Já.
Přemýšlejte sami o tom klidu.
Ten klid je sám o sobě,
nepřichází díky vaší mysli nebo díky vašemu úsilí.
To jenom mizí naše mysl a naše úsilí
a nejsme připoutáni k myšlenkám.
Takže naše nepřipoutanost k myšlenkám a nepřítomnost úsilí –
- tím získáváme klid.
K realizaci Já nepotřebujeme ani žádné myšlenky, ani žádné úsilí.
Musíme být nepřipoutaní.
Nepřipoutanost k mysli a egu.
Ta nepřipoutanost je ve vnitřním klidu přirozená.
Pokud přemýšlíme o svém těle a o světě,
pak není šance ty myšlenky odstranit.
Takže buďte v klidu.
Není třeba nějak mysl odstraňovat.
Řešením všech našich životních problémů a problémů s myslí
je vnitřní klid.
Vždycky je tedy důležité rozšiřovat ten vnitřní klid.
Na to rozšíření vnitřního klidu není třeba
nějaké činnosti nebo nějakých myšlenek nebo nějaké práce,
protože vnitřní klid je náš přirozený stav.
To jenom vaše nápady a myšlenky
neustále překrývají ten vnitřní klid.
Je lehké, dosáhnout vnitřního klidu,
pokud přestaneme přemýšlet o svém těle.
Pokud pomyslíte na své tělo, svůj klid okamžitě ztratíte.
Tělo je jenom nástroj mysli.
Mysl je nástroj ega.
Ego je nástroj božského Já.
To všechno se vyřeší vnitřním klidem.
Vnitřním klidem se vyřeší i smrt.
Pokud máme klid nezávisle na těle, působí obrovskou silou.
Každou práci pak děláme s plnou silou.
S vnitřním klidem je velmi snadné
dělat jakoukoli práci radostně a neunavíte se při ní,
protože to pracuje duchovní síla.
Když máte klid, není třeba se modlit.
Není třeba nějakého Boha, když máte vnitřní klid.
Není třeba mít nějakého Guru, když máte vnitřní klid.
Guru a Bůh vám dávají ten klid.
Guru a Bůh nemají žádnou podobu ani jméno.
Ten vnitřní klid, to je Guru a Bůh.
Ten vnitřní klid je Guru.
Ten vnitřní klid je Bůh.
Ten vnitřní klid je božské Já.
Ten klid je božské Já.
V tom vnitřním klidu nevytvářejte žádné myšlenky.
Okamžitě je pozorujte.
Pokud vznikne, ihned se pokuste tu myšlenku odstranit,
Protože ta myšlenka překrývá váš klid.
Pokud jí odstraníte, pak ten klid pořád trvá.
Myšlenky jsou dočasné překrytí.
Pokud máte plnou pozornost, pak vaše mysl to Já nepřekrývá.
Pokud se zapomenete,
Tak okamžitě vám mysl překryje váš klid, vaše Já.
Do té chvíle, než budete mít nepřetržitou zkušenost vnitřního klidu,
musíte se pořád snažit.
Potom, co odstraníte svojí mysl, je to velmi přirozené
a není třeba vyvíjet dalšího úsilí.
Na ten vnitřní klid není potřeba mít nějaké zkušenosti, nějaké zážitky.
Žádné tělesné zážitky pro ten klid nejsou třeba.
Ten klid je uvnitř vás.
Na ten klid nepotřebujete tělo.
Svět vám klid nemůže poskytnout,
tak ani svět nepotřebujete ke klidu.
Mysl vám nikdy klid neposkytne,
tak mysl také nepotřebujete ke klidu.
Rozšiřujte neustále svůj klid, pak vám dojde, že jste Bůh.
Mysl nikdy neví, že jste Bůh, protože mysl je iluzorní.
Jenom ve vnitřním klidu a míru víme,
že já jsem To, já jsem Bůh.
Ale plné vědomí Božství není ani ego, ani mysl.
Nemáme myšlenku, nemáme paměť, nepřemýšlíme již dvě hodiny.
Myšlenky plynou, aniž by zanechávaly jakoukoli vzpomínku. . .
Uvnitř nás máme požehnání, proto nevnímáme čas. . .
Jíloviště 27.8.2003