☺

Interview, které vyšlo v čísle 12/2003 časopisu DOTEK

ptali se Josef Šťastný a Jiří Škuba

Š:   

Co Vás přivedlo do Prahy? 

B:
Božské Já. 

Š:
Máte, nebo jste měl občanské povolání? 

B:
Byl jsem učitelem ve škole. Nyní jsem na penzi. 

Š:
Žijete rodinným životem? 

B:
Ano. Mám ženu, tři dcery a syna. 

Š:
Jaká byla Vaše cesta k duchovní realizaci? 

B:
Vzdal jsem se svých tužeb a z celého srdce se odevzdal. 

Š:
Měl jste svého gurua? Pokud ano, v kolika letech jste se s ním setkal? 

B:
a) Ano. Mám gurua. Guru může nebo nemusí mít tělo. Mým guruem je Ramana Maharshi.
b) Když mi bylo 27 let, dostal jsem jeho požehnání. 

Š:
Ve svých promluvách vzpomínáte indického mudrce Ramanu Maharišiho. Proč právě jeho? 

B:
Skrze Ramanu Maharišiho mám trvalý klid. Dále jsem rozpoznal, že všechny realizované bytosti jsou stejné. Dotazování "Kdo jsem já?" odstraňuje ego přímo. 

Š:
Mohl byste charakterizovat podstatu Vašeho učení? (krátká cesta). 

B:
Buďte vždy v klidu. Ptejte se "Kdo jsem já?". 

Š:
Postavení a zařazení této metody v systému známých duchovních cest. Jak, kdy a pro koho je tento způsob realizace vhodný. 

B:
Toto je přímá metoda na odstranění ega. Je vhodná v čase nepřítomnosti tendencí a pro klidné lidi. 

Š:
Proč je třeba vydávat se na duchovní cestu? Nestačí být jen dobrým člověkem, podle všeobecně uznávaných pravidel? 

B:
a) Abychom měli trvalý klid. b) Dobro je výtvorem ega. Jen Bůh zná dobro. 

Š:
Je možné tuto cestu sladit s v podstatě pozitivními lidskými postoji - láskou k jinému člověku, ženě, dětem, obdivem ke kráse přírody? 

B:
Je to možné pouze skrze klid. Klid je skutečná láska. 

Š:
Zdá se, jakoby v zemích Evropy stoupala potřeba duchovního života, posily, hledání dalších cest, na kterou nedokážou zde zavedené církve reagovat Je to jen reakce na bezduchý životní styl spotřební společnosti, nebo je v tom víc? 

B:
Bůh všechno ví. Spása je možná pro všechny. 

Š:
Většina praktikujících začátečníků se musí vlastně prostřednictvím svého ega téhle své domnělé jsoucnosti zbavit. Jak je to vlastně možné? V Čechách se říká, že si kapři nevypustí svůj rybník. Není to ten případ? 

B:
a) Milost odstraňuje ego. Ten, kdo praktikuje má milost. Bez Boží milosti by nikdy nepraktikoval. Milosti není možné porozumět skrze ego.
b) Ego nelze odstranit egem. 

Š:
Proč není člověk rovnou dokonalejší? Proč musí tolik trpět? 

B:
Kvůli tendencím a touhám. 

Š:
Evropská duchovní tradice hovoří o ztraceném ráji, ze kterého byli Adam s Evou po spáchání dědičného hříchu vyhnáni. Co myslíte, že se v ráji vlastně stalo a co tehdy člověk ztratil? 

B:
Při ztotožnění s tělem povstalo ego. Přišli hned o božské vědomí. Od té chvíle žili s egem. Proto ego nezná ráj. 

Š:
Zdá se , že v zemích jako je Indie jsou i chudí lidé veselejší než lidé v Evropě, kterým by ke spokojenosti ve hmotném smyslu nemělo nic chybět. Jaké je Vaše vysvětlení? 

B:
Všichni Indové věří v Boha. I chudobu považují za Boží dar. 

Š:
Dá se karmické určení nebo zatížení přenášet také na jednotlivé národy, nebo platí jen v individuálních případech a osudech? 

B:
Bůh vládne všemu podle karmy. Lidem i národům. 

Š:
Je možné srovnat přístup posluchačů resp. Žáků v Indii, jiných zemích a v Čechách? 

B:
Indové dávají přednost věcem nemateriálním. Lidé v jiných zemích dávají přednost věcem materiálním. 

Š:
Je Vám někdy smutno či máte zlost? Pakliže ano, jak to řešíte? 

B:
Smutek nebo zlost jsou pouze v mysli. Uvnitř není žádná vazba.
Pokud je kdokoliv připoután k těmto pocitům - okamžitě ať se zeptá "Kdo jsem já?". 

Š:
Co je smyslem lidského života? 

B:
Realizace Já, jinými slovy - trvalý vnitřní klid. 

Š:
Říká se, že Bůh vše vidí. Dívá se tedy na nás, a nebo spíše skrze nás, tedy naším prostřednictvím? Jenže pak bychom nebyli žádnými prostředníky, ale Bohem samotným. Co Vy na to? 

B:
Ano, vidí vše. 

Š:
Co je podle Vašeho názoru náboženství? 

B:
Náboženství je jen věcí mysli, ale mysl není náboženství. 

Š:
Ne každý má to štěstí, aby na sobě mohl pracovat pod vedením skutečného gurua, tedy plně realizovaného člověka. Dokonce se dá říct, že je jen hrstka těch šťastných, kteří se s ním ve svém životě setkají. Měl byste radu pro ty ostatní? 

B:
Rada zní - každý může poznat gurua. Je to věc času. 

Š:
Pokud jde o literaturu, doporučil byste nějakou těm, kteří začínají cítit nespokojenost se sebou samými a s obecně uznávanými hodnotami? 

B:
Je vhodné číst Bhagavadgítu. 

Š:
V čem vidíte šanci na řešení ozbrojených konfliktů ve světě? Myslíte, že se dá v dohledné době nějak zastavit drancování přírody, které začíná ohrožovat život na zemi? 

B:
Skrze pochopení sobectví. 

Š:
Jak na Vás působí lidé v naší zemi? Prošel jste se po Praze? 

B:
Nesetkal jsem se s mnoha lidmi. Prošel jsem pár ulic. 

Š:
Znáte nějakou osobnost z České historie, nebo současnou, která by Vás zaujala, ať už v kultuře, vědě, či politice ? 

B:
Ne. 

Š:
Vycházíme z předpokladu, že jako rodilý Ind jste Hinduista. Je tahle domněnka správná? 

B:
Ano, jsem hinduista. 

Š:
Jaký význam přikládáte praktikování náboženských rituálů? 

B:
Rituály jsou důležité. 

Š:
Co byste poradil těm z nás, kteří Vašemu učení nerozumí a chtěli by ho lépe pochopit? 

B:
Buďte klidní. 

Š:
Co je to vlastně meditace? Dost lidí říká že meditují a třeba to tak není, možná jenom tak sní, nebo se o něco snaží. 

B:
Vlastní meditace je odstranění všech myšlenek. 

Š:
Doporučujete nějakou určitou meditační pozici? 

B:
Snadnou pozici. 

Š:
Kolik času denně je podle Vás nezbytné meditaci věnovat? 

B:
Dokud nemáme klid, je třeba meditovat. 

Š:
Proč máme strach ze smrti? 

B:
Protože se ztotožňujeme s tělem. 

Š:
Co je to smrt? 

B:
Smrt je jen myšlenka. 

Š:
Mohl byste nám něco říct o svém působení doma v Indii? Řečeno naší terminologií, jste duchovní mistr, tedy plně realizovaný člověk, který nám ostatním pomáhá pochopit smysl našeho života.
Máte doma v Indii ašrám, ve kterém by za Vámi mohli přicházet lidé, oddaní hledání tohoto smyslu?
Mohl byste na toto téma pohovořit? 

B:
Aktivity mého ašrámu zahrnují: poskytování jídla chudým; kulturní pořady, jako například klasický tanec a bhadžany; přednášky pozvaných hostů; pomoc zklamaným lidem a lidem s rodinnými problémy; poskytování přístřeší a jídla jakýmkoliv hostům - sádhuům, chudým lidem a návštěvám.
Mým cílem je postavit na půdě ašrámu školu pro tělesně postižené děti, školu pro chudé děti a sirotky, a dále domov pro staré lidi.
Přednáším na rozličných místech o meditaci, dotazování po Já a o tom, jak žít život šťastně a v klidu. 

☺